Byla jsem šťastná, dovolenou jsem si náležitě užívala, ale ten den jsem už byla cestováním dost utrmácená. Jednotvárná a nezajímavá cesta po dálnici mě ukolíbala k dřímání . Když jsem na chvilku probděla, odložila jsem si mapy z klína, sundala sluneční brýle a upravila pohodlněji sedačku. Pak jsem se oddala zaslouženému spánku. Ještě mi blesklo hlavou, že doufám, že můj šofér a partner v jedné osobě je z předcházející noci také uspokojený, ale ne tak unavený jako já. Patrně jsem si tou poslední bdělou vzpomínkou předem zadala téma snů. Byly to pěkné hanbárny! Dokonce se mi zdálo, že se sama vzrušuju. Jenže to nebyl sen! Cestovala jsem poněkud nalehko. Po včerejší noci plné kvalitního sexu jsem ji měla pěkně odřenou. Když jsem si ráno brala svou oblíbenou džínovou minisukni a byla donucena sundat si podprsenku, když prý tomu nátělníčku nesvědčí, něco mě napadlo. Přirozené větrání na mé přirození bude jednak zdravé, jednak vzrušující pro mého drahouška, až to zjistí, a hlavně pohodlné. Takže když jsem se probudila, zjistila jsem, že neustálým vrtěním kvůli nestoudným snům, mám sukni hodně vykasanou a hlavně, že mám ruku přesně tam, kde mi dotýkání sebe sama dělá moc dobře. Pochlubila jsem se drahouškovi, co se mi zdálo a co právě dělám a ptala jsem se, jestli můžu pokračovat. Byl překvapený a vzrušený zároveň. Říkal, že zastaví při nejbližší příležitosti a ať to neuspěchám, že by to rád viděl zblízka. Tak jsem to nijak neurychlovala, jen jsem se udržovala patřičně nažhavená. Asi byl dost zvědavý, protože na to šlápnul a spěchal na nejbližší odpočívadlo. Všimla jsem si před námi barevného autobusu. Překvapil mě nápis „Taiwan zdraví Česko“. Až když jsme je předjížděli, mi došlo, že z osobních aut na mě nebylo vidět, ale z autobusu, je vidět všechno, co dělám. Všimli si mě. Tak Češka pozdravila netradičně Taiwan. Když jsme odbočovali na odpočívadlo několik cestujících z autobusu mi zamávalo. Na odpočívadle byl jen jeden kamion, který právě odjížděl. Drahoušek posunul sedačku i se mnou co nejvíc dozadu, aby lépe viděl. Už jsem nemusela čekat. Vyhrnula jsem si sukni na maximum a oddala se té obscénní exhibici, kterou měl tak rád a která ho nikdy nenechala chladným. Divil se, že mi včerejšek nestačil. Já, že stačil, ale že mu musím říct, co všechno budeme dělat jen, co se mi sliznice trochu zahojí. Vždycky, když se dostávám do varu, přitvrzuji v návrzích i zvukových projevech. Ukázal mi jakou odezvu to má pod jeho kraťasy. Také se ráda dívám, jak se vzrušuje. Tak jsme tam tak vedle sebe seděli, vedli chlípný rozhovor a každý se věnoval sám sobě. Takové předvádění je několikrát užitečné. Jednak každý z nás nejlépe ví, co je mu příjemné a měl by to ukázat svému protějšku a jednak je to rajcovní pohled. Když jsem se do pořádně rozdováděla a vystrkovala k němu co nejblíže tu svou rozvášněnou a docela mokrou slizničku, najednou jsem se mimoděk volnou rukou chytla za řadící páku. Trochu také mimoděk a trochu schválně jsem začala na její oblé hlavici napodobovat pohyby stahování tam a zpět. To ho vždycky dostane. Takhle umím koketovat hlavě pusou. Rajcuju ho při jedení banánu, párku v rohlíku, olizování nanuků. Problém vzniká, když to nevidí sám. Nedávno jsem rozparádila jednoho asi padesátníka. Hltal mě a skoro slintal. Když mu na to přišla manželka, dostal dost za vyučenou a já jí byla nejmíň na sto let prokletá. Jo, je ve mně prostě kus provokatérky. Tak při hlazení řadící páky jsem nás dost vyburcovala oba. Ptal se, co to dělám a jestli nemám chuť si to tam trošku zarazit. Trochu mě odrazovala velikost, ale vím, že on ho nemá zanedbatelných rozměrů. Oponovala jsem, že je to velké, ale pokud ho potěším náznakem… a hned jsem si klekla obkročmo a začala se pomaloučku klouzat po té hlavici. Paráda. Když mi bylo skoro blaze, trochu jsem se posunula dolů a špička byla ve mně. Nevydržel to a udělal se. Celé se mi to tam nevešlo, ale vchod to dráždilo dostatečně a taky to každým pohybem pomlaskávalo. Chtěl to mít z první ruky, tak obemknul hlavici prsty a postupně je mi tam propašovával. Mám jeho prstohru ráda, jen když mi tam nechce dát celou tu svou velkou ruku. Stačila chvilka a bylo hotovo. Posmívala jsem se mu, že tu ruku od řadící páky neodlepí a on zase mě, že až budu řídit já a ucítím páku v ruce, budu mít mokroučko v kalhotkách. Tak takhle jsem si odpočinkový den na vyhojení sliznic původně nepředstavovala.