Olympská riviéra s CK Fischer. Rodinná dovolená: manžel, rodiče, dcerka a já. Hotel u rozestavěné dálnice. Následující rok zřejmě dálnici dobudovali, protože v nabídkovém katalogu CK už tento hotel na novou sezónu nebyl. Skutečnost byla poněkud jiná než sliboval katalog. Vlastní stavba hotelu měla rozmanitou podobu, terasy, balkónky, květinová výzdoba, bazén oblých tvarů s mělčinami a skokanským můstkem. Moc hezké především při večerním osvětlení. Na pláž se muselo cca 1,5 km daleko. Cesta pěšky po rozpálené asfaltové silnici byla očistcem, ale z hotelu jezdil každou hodinu mikrobus. Večery byly originální, protože každý druhý den se v našem hotelu pořádaly kulturní večírky pro místní honoraci s folklorním vystoupením.Spát se při tom nedalo, stoly rozestavěli okolo bazénu, takže v té době byl zákaz koupání. Probíhalo to do 4 nebo 5 ráno. Dcera klidně zaspala všechno, manžel s ní byl na pokoji a četl si nebo podřimoval. Já většinou sedávala na balkoně a pozorovala vše z patřičného odstupu. Druhý týden dovolené jsem se trochu osmělila a šla to obhlédnout blíž. Hotelové hosty na ten večírek normálně nepouštěli, pouze za poměrně vysoký poplatek. Pokukovala jsem zpoza rohu, někde ve stínu. Myslela jsem si, že jsem nenápadná. Ovšem jen do té doby, než mě pan HOTELIÉR málem zašlápl cestou z kuchyně. Všimla jsem si ho už při příjezdu, urostlý, nebo spíš vytrénovaný, pohledný, trochu důležitý a dost sebejistý. Věděla jsem, že takový chlap o mě pohledem ani nezavadí. Pokud se v hotelu vůbec zdržoval, věnoval se svému tělu v hotelové posilovně, pak někdy svým dvěma dětem nebo leštil svou Alfu-Romeo. Večer oprašoval pokojskou nebo recepční. Často jme ho zahlédli u nouzového schodiště v objetí nějaké kočičky.Když do mě ten večer vrazil s tácem masa Gyros, říkal, že se můžu jít podívat blíž. Já odpověděla, že nemám peníze a on na to, že nevadí. Normálně nejsem schopná přinutit se mluvit anglicky, ale tentokrát ze mě ostych spadl a já se konverzačně rozjela a nepoznávala. Tak jsem se šla anglicko-česko-řecky bavit. Muzika byla rytmická, ale melodie jen pár opakujících se tónů, spíš jen spousta hluku. Tanečky byly fajn a kroje poněkud zvláštní. Dost kořeněné jídlo mi chutnalo. K pití jsem zkusila ochutnat Ouzo, mi moc nejelo, ale Metaxa mě úplně dostala. Bylo to jako droga, alkohol se mi rozléval do všech periferií těla, já naprosto zvláčněla. Ráda se vlním, tancování mě baví. Po troše přemlouvání jsem zkusila i to jejich folklórní trdlování, ale měla jsem na to dost nevhodné obutí i oblečení. Sice to nejlepší, co jsem si přivezla, ale moc praktické na takové pohyby to nebylo. Vzorovanou modrou zavinovací sukni a maličké tmavě modré tričko. Ráda nosím sladěné a hezké spodní prádélko, stoupne mi pak trošku sebevědomí. Azurové botky na vysokém podpatku, které jsem si vydupala pár dní před dovolenou, ladily sice ke květinám na sukni, ale také trochu dřely. Uvědomila jsem si, že poté, co mě pozval na večírek, jen přerozdělil úkoly personálu a pak se věnoval jen mě. Lichotilo mi to. Anglicky uměl dobře, prý studoval tři roky v Londýně. To bych také potřebovala. Když odešli tanečníci, pustili normální, ale plouživou hudbu. Zůstalo jen několik párů, které se postupně vytrácely do tmy. Večer se přehoupl k ránu. Byla jsem pozvána na noční koupání v moři. Cestou na pláž mě nenápadně chytil okolo pasu, ale jeho sevření mi po chvíli začalo bránit hlubšímu nadechnutí. Byla krásná letní noc, plná romantiky jsem měla chuť počkat na východ slunce, ale on měl chuť na něco jiného. Obloha měla zvláštní barvu, moře ještě víc, nebo jsem to přehnala s tou Metaxou. Když jsem si sundala boty a brouzdala nohy ve vlnách, tak to smyslně šimralo. Začal pofukovat vítr, vlasy a sukně mi plápolaly a do mě se dala zima. Nabídl se, že mě zahřeje. Nevím čím mě mínil zahřát, gentleman by zapůjčil něco ze svých svršků, ale on měl jen nátělník a kraťasy. Chtěla jsem jít zpátky, čekala nás dost dlouhá cesta. Když jsem si u lavičky oprašovala z nohou nalepený písek, abych si mohla nazout boty, sedl si a strhl si mě do klína. Byla jsem překvapená, protože jsem s tím vůbec nepočítala. Zavinovací sukně se mi úplně rozevřela. Vykoukla mi vnitřní strana stehen. Chtěla jsem se zahalit, ale nenechal mě to udělat. Celkem bez servítek mi strčil pod látku volnou dlaň a pomalu sunul po stehně až k zadečku. Měla jsem tanga, zjevně ho to potěšilo. Říkal, že jsou sexy. Ptal se na jejich barvu a skládal mi komplimenty o mých vlasech, barvě opálení. Stěžoval si, že má pořád málo času a jen tak mimochodem mě nepřestával hladit. Chtěla jsem to zamluvit, že může jít chytat barvu místo posilovny. Vrátil mi to, že já zas můžu přijít místo opalování cvičit. Chtěla jsem se zvednout, ale zadržel mě, že není kam spěchat. Políbil mě na krk, tohle místo je pro mě velmi citlivé a dokáže se mnou dělat divy. Roztávala jsem jak kostka ledu na přímém slunci. Líbal mě na bradu, tváře, ústa. Nesmlouvavě. Nevím jak dlouho to trvalo, ale rozhodně jsem už také nikam nespěchala. Na konverzaci nebyl prostor. Pak mě mlčky vzal za ruku a odevzdanou odváděl k hotelu. Taverna už byla prázdná, muzikanti, tanečníci i hosté byli určitě v posteli. Na poli stranou od hotelu se sběrači tabákových listů pomalu připravovali na práci. Ráda jsem se na ně dívala, byli totiž jediní, které jsem během dovolené viděla opravdu pořádně pracovat. Teď mi ovšem nebyla dána příležitost okukovat. Nikdy jsem si nevšimla dveří ve výklenku proti hotelovému obchůdku. Na dveřích byl nápis PRIVAT. Pokoj byl podobný tomu, který jsem sdílela se svou rodinou. Jen nábytek a doplňky byly poněkud zachovalejší a vkusnější. Nejdřív jsem nechápala, proč jsou v pokoji dva toaletní stolky, ale když jsem si sedla, došlo mi to. Nešlo o rádoby vkusně starožitný nábytek, ale o to, aby zpředu i ze strany postele bylo vidět do zrcadla. Chtě-nechtě jsem dostala další skleničku Metaxy, tentokrát nějakou větší. Možná, abych se víc odvázala. Z chodby byl slyšet ranní ruch, raději pustil rádio a tam opět ta zvláštní málo melodická a hodně rytmická hudba. Někdo zaklepal. Přestože jsem měla pěknou špičku, plně jsem si uvědomovala absurditu této situace. In flagranti. Tupě jsem zírala a nebyla schopná pohybu. Zaklepání se ozvalo podruhé. Popadl mě za ruku, na ústa si přiložil ukazováček, že mám být potichu, strčil mě do koupelny a přivřel dveře. Pak otevřel na chodbu a já slyšela jen řečtinu. Protože před cestou jsem se naučila jen pár slovíček z průvodce, především pozdravit, poděkovat a zeptat se, co to stojí - nerozuměla jsem ani slovo. Rozhovor trval dlouho a zněl naléhavě. Jak jsem tam tak seděla na okraji vany, začala jsem se rozhlížet. Udivilo mě, že v koupelně nic nenasvědčovalo tomu, že by tu bydlela nějaká žena. Nic z typických drobností, kterými každá žena koupelnu zahltí. Jen pánské holení, jeden kartáček na zuby. Takový chlap a sám? Hned jsem ho politovala a vzápětí si uvědomila svoji naivitu. Tenhle pokoj bude určen pro nenadálé nebo pečlivě plánované situace. Ve skříňce pod umyvadlem byl nastevřený šuplík. Když jsem tam dobloudila pohledem, zjistila jsem, že je poměrně dobře zásoben pánskými ochranami. Jak jsem byla přiopilá, tak jsem musela vypadat komicky, jak tam tak zírám na prezervativy různých barev a vůní. Ze zírání mě vytrhl zvuk zavření dveří na chodbu. Ve vteřině byl v koupelně, zvedl si mě a řekl, že si musí jít nutně zavolat, ať počkám a vykoupu se. Pustil vodu do vany, nalil do proudu koupelový olej a odešel. Mátožná jsem stála a pozorovala pod proudem se tvořící pěnu. Najednou jsem měla hlavu naprosto čistou. Na tohle nejsem, nemám dost odvahy nebo drzosti, kde jsem nechala své zásady? Vypnula jsem vodu, došla ke dveřím. Na chvíli jsem zatajila dech a poslouchala, co se děje na druhé straně. Nic. Pomalu a co nejtišeji jsem otevřela, vyklouzla ven a pospíchala pryč. Ještě, že všude na chodbách ležely běhouny a nikdo nemohl slyšet moje podpatky. Spěchala jsem nahoru k našemu pokoji a doufala, že nikoho nepotkám. Povedlo se, až v našem poschodí jsem zatočila za roh, málem jsem vrazila do paní, která utírala pruh podlahy podél koberců. Pokud se nemýlím, byla to jeho maminka. Nesmírně mile se na mě usmála a popřála dobré ráno. Odpověděla jsem a ve chvíli, kdy jsem vzala za kliku dveří od našeho pokoje, mi hlavou bleskla myšlenka, zda bude otevřeno. Od pokoje vydávali jen jeden klíč. Štěstí mi přálo a já se srdcem v krku a strojeným úsměvem za sebou zavřela dveře. Řešila jsem starou paní úplně zbytečně místo toho, abych vymýšlela, co řeknu manželovi. Zase jsem stála za dveřmi, ale v naprosto jiné situaci. Poslouchám, oba pravidelně oddychují. Ulevilo se mi. Prošla jsem opatrně chodbičkou a nakoukla. Byli odkopaní, zase byla v noci vypnutá klimatizace. Potlačila jsem chuť jít je přikrýt. Rychle jsem se vysvlékla a vklouzla do koupelny. Očekávala jsem, že sprcha ze mě spláchne všechny černé myšlenky. Manžel se probudil a ptal se, co dělám. Řekla jsem, že mi bylo horko a osvěžuji se. Po chvilce se probudila i malá a žadonila, ať vyprávím, jaké to bylo, že mě s taťkou viděli dole na terase. Krve by se ve mně nedořezal. Cestou do koupelny uznala, že mi to tancování docela šlo a že chce jít příště se mnou. Ulevilo se mi. Oblékla se a jako každé ráno běžela vytáhnout z postele babičku s dědou a když zavírala dveře, utrousila, že půjde na snídani s nimi. Utřela jsem se. Když jsem vešla do pokoje manžel se labužnicky protahoval v posteli a lákal mě k sobě. Vím, že to má po ránu rád. Pak se mi podařilo na chvíli usnout, ale netrvalo to dlouho. Probudilo mě lochtání na chodidlech, manžel se škodolibě usmíval, nemám se prý toulat po nocích. Snídani jsme málem nestihli. Byla jsem otupělá únavou, ale postupně mě probral pocit, že personál si mě všímá daleko víc než jindy. Chlapík, který při snídani vydával nápoje se mnohoznačně usmíval, kuchař na mě dokonce mrkal. To snad ne?! Měla jsem pocit nesmírného provinění, ale vždyť jsem hřešit ani nestihla.Den byl jako malovaný. Dopoledne jsme strávili lenošením a společenskými hrami u nebo v bazénu. Pocit viny jsem kompenzovala nezměrnou péčí o své blízké. Když zůstal barman na baru sám a já tam byla pro zmrzlinové poháry, ptal se, zda si nedám Metaxu jako včera a výrazně při tom zvedl obočí. Myslím, že jsem byla červená úplně všude. Když jsem se po obědě zastavila v recepci pro poštovní známky, slečna recepční byla velmi odměřená a kdyby pohled zabíjel, tak už jsem byla někde jinde. Prý mám vzkaz. Udivilo mě to. Papírek přeložený napůl, takže si to určitě přečetla. Večer prý byl fajn, odjel pracovně, vrátí se co nejdříve a pak mi vše vynahradí. Bez podpisu. Zkusila jsem na ní fintu, zda je to vážně pro mě, že tomu nerozumím. Ale asi neumím přesvědčivě lhát, protože mě jen zpražila pohledem a beze slova se otočila. Popolední siestu jsem mimořádně uvítala, protože do večera bych po té ranní chvilce spánku bdělá zřejmě nevydržela. Usnula jsem rychle, ale spala jsem neklidně a pak, že spánek osvobozuje. Odpoledne jsme se vydali na pláž, když jsme čekali na mikrobus, všimla jsem si, že jeho sporťák u hotelu není. Odpoledne bylo také fajn, jen kdyby se mi hlavou nehonilo tolik myšlenek. Snažila jsem se číst, ale vůbec jsem to nevnímala. Z nepozornosti jsem si také spálila záda a zadeček. Dnešní noc budu muset spát na břiše. Večeře byla náročná, nejen kvůli spálení, ale hlavně kvůli mnohoznačným pohledům obsluhy. Buď barman poreferoval o přízni šéfa k mé osobě včera večer nebo jsem ráno se svým útěkem nebyla tak úspěšná, jak jsem se domnívala. Na dezert jsem nevydržela. Vymluvila jsem se na nevolnost ze sluníčka. Cestou na pokoj jsem šla úmyslně kolem recepce, ne že bych ráda viděla recepční, ale chtěla jsem vědět, zda se vrátil. Ne. Byla jsem trochu zklamaná, ale pak jsem si řekla, že je dobře, že to skončilo tak. Ještě jednou jsem se osprchovala a nahá zalehla břichem na postel. Nechala jsem si na celém těle osychat vodu, příjemně to chladilo. Otření ručníkem by mi připadalo jako mučení, ale možná jsem si to zasloužila. Usínala jsem, když se vrátili z večeře. Manžel mě postříkal panthenolem ve spreji a fotil mě, že prý vypadám lépe než zákusek, který jsem si po večeři nechala ujít. Ten večer se žádné folklorní vystoupení nepořádalo, dcerka žadonila, že jí pořád slibujeme noční koupání v bazénu. Svolili jsme. Měla radost. Nechtělo se mi, ale nechala jsem se přemluvit. Pěna se mi na těle pomalu vpíjela do bolavé kůže a zbytky mi manžel mnohoznačně roztíral do všech záhybů. Dcerka se mezitím v koupelně nasoukala do vlhkých plavek a popoháněla nás, protože se nesmírně těšila do bazénu. Stěžovala jsem si, že se nemůžu ani obléknout. Muž dostal nápad, ať si vezmu jen ty lehké plážové šatičky a pod ně nic. Zdráhala jsem se, ale nedal se umluvit. Vím, že by ho to vzrušovalo a podotkl, že se nemusím obávat, že venku už je tma. Tak jsem poprvé vyrazila někam „naostro“. Dcerka se snad rozhodla rozpustit, vůbec nechtěla z vody ven. Manžel se koupal jen chvíli, ale víc ho přitahovalo vědomí, že nemám spodní prádlo na veřejnosti. Jako bolestné a možná i rozjezdné mi koupil obrovský zmrzlinový pohár politý nějakým likérem. Barman si zase neodpustil mrkání. Muž si toho všiml a ptal se, kolikrát jsem si směrem k baru přehodila nohu přes nohu. Když seděl vedle mě a hladil mě po stehnech pořád výš. Když jsem se vykrucovala, připomínal, že jsem spálená z druhé strany. Rázně jsem jeho snahy o exhibici mého klína ukončila: Bylo po půlnoci a museli jsme jít spát. Otráveně si mě měřil, tak jsem se opravila, že musíme do postele. Významně se usmál. Dcera padla a hned spala. Já si přála další panthenolovou péči. Myslím, že si to patřičně vychutnával. Zkoušela jsem skuhrat, ale moje odmítání uzemnil tvrzením, že TO místo jsem měla pod plavkami, i když miniaturními, takže TAM spálená být nemůžu. Podlehla jsem. Druhý den jsem vynechala snídani, donesli mi kávu a jogurt na pokoj. Šli k bazénu. Já polehávala, záda už nebolela, na rozdíl od jiných míst. Odpoledne jsme jeli s dcerkou a mužem na smluvený výlet k nedalekému hradu. Cestu zpět jsme museli pěšky, ale procházeli jsme kolem archeologických vykopávek a to bylo moc zajímavé. Když jsme přicházeli k hotelu, uviděla jsem jeho auto. Srdce mi bušilo až v krku. Přišli jsme akorát na večeři. Pak rychle umýt a mikrobusem na večerní výlet do zábavního centra. Před hotelem jsem zjistila, že na místě řidiče sedí on. Většina míst už byla obsazena, seděla jsem kousek od něj a snažila se dělat jakoby nic. Když jsme vystupovali, ptal se jestli zůstanu s ním. Řekla jsem, že to teď opravdu nejde. Ohlásil všem čas návratu a hodil po mě zklamaným pohledem. Vážně jsem nechápala, co očekával. Nakoupili jsme pár suvenýrů, protože se blížil čas odletu domů. Dcera si vychutnala pouťové atrakce, prarodiče jí nedokázali nic odepřít. Bála jsem se, že jí z toho bude špatně. Cesta zpět proběhla bez potíží, ale těsně před hotelem se jí vážně udělalo nevolno. V podstatě se mi to hodilo, protože jsem věřila, že teď mě k ničemu přemlouvat nebude. Nepřemlouval. Ráno jsem malé naordinovala odpočinkový den, počasí se stejně poněkud pokazilo. Foukal vítr, koupání v moři bylo jen na vlastní nebezpečí a v bazénu měnili vodu a byla úplně ledová. Po obědě jsme šli okolo posilovny a on tam zrovna vylepšoval své tělo. Ptal se na malou a lákal nás na cvičení, když nám nepřeje počasí. Muž mě přesvědčil, že už o posilování uvažuji dlouho a že teď stejně půjdou spát. Doprovodila jsem je a převlékla se do kraťasů a nátělníku. Tu soupravu mi před dovolenou koupil manžel, byla malá, krátká, obepnutá a on byl se mnou takhle oblečenou nesmírně spokojen. Nespěchala jsem tam a usilovně přemýšlela, co z toho může být. Ještě cvičil, zrovna vzpíral vleže a sekundoval mu u toho barman, tentokrát v civilu. Ten si mě všiml jako první. Ptal se co si dám k pití, když jsem řekla že vodu, podivil se. Barman odešel a my zůstali sami. Bral cvičení nesmírně vážně, dalo by se říct, že šlo o kult těla. Pravděpodobně to byla jeho druhá nejoblíbenější činnost, hned po ženských. Snažila jsem se to brát převážně nevážně. Udržet si emocionální odstup, když on se naopak snažil o maximální blízkost, šlo obtížně. Nejdříve mě provedl po posilovn a vysvětloval na které partie který stroj je, neopomněl mi ukázat i malé příslušenství se sprchovým koutem a místo, kde architekt počítal se soláriem. U moře naprosto zbytečné, takže tam bylo masérské lůžko. Stěžoval si, jak těžké je sehnat kvalitního maséra, že se pokouší sám, ale nemá na to kurz ani čas. Pak se rozhodl mě zcela zasvětit do tajů sebekultury. Nevynechal jedinou příležitost se mě dotýkat, pod záminkou kontrolování správné činnosti svalů a dýchání mě v podstatě nepustil z rukou. To vše kolemjdoucím přímo na očích a za bílého dne. Ještě, že jsem červenání a zrychlené dýchání mohla schovávat za intenzivní fyzickou námahu. Dával mi do těla, co se do mě vešlo. Skuhrala jsem, že zítra nebudu moct ani chodit. Nechápal a pak se významně zašklebil, zřejmě si to vysvětlil jinak. Nevím proč, ale barman s vodou se nevracel. Možná dostal jiné pokyny. Odpoledne utíkalo a mě bolel celý člověk. Pot ze mě jen lil. Nabídl sprchu. Odmítala jsem, že ji máme na pokoji a já se rovnou převléknu. Domluvili jsme se, že pokud to půjde, mám se pak vrátit a on si mezitím zacvičí sám. Takže nakonec ještě protažení a to je vše. Postavil se za mě k zrcadlu. Natahoval mě snad na všechny strany a tiskl se k mému tělu pořád víc. Kromě mého už jsem mohla cítit i následky jeho vzrušení. Cítila jsem jeho dech na mých orosených zádech, zrychloval se. Asi se rád dívá do zrcadla, proč by jinak měl v pokoji ta zrcadla u postele. Trochu narcismu. Bylo to zničující. Musela jsem se vyvléknout, nešlo to vydržet. Rozrušená jsem brala schody po dvou, v pokoji nikdo nebyl. Sprchovala jsem se určitě dlouho, smývala jsem jeho horké doteky, vzrušení se smýt nedalo. Drahoušci se vrátili z herny. Byli hrát stolní tenis, moc jim to prý nešlo a co já? Nevěděla jsem co na to odpovědět, jen jsem konstatovala, že zítra to poznám lépe. Do posilovny jsem se do večeře nemohla vrátit, protože jsme snažili zabalit věci zpět do našich zavazadel. Buď nabyly na objemu, nebo jsme ztratili nějaký kufr. Poslední večeře. Menu jako obvykle, ale překvapením na závěr bylo pozvání na grilované místní specialitky na terase. Pan majitel (starší) tím děkoval za naši přízeň. Doufám, že to nebylo myšleno doslova. I když to byl už starší pán, pořád štramák, zamlada musel být neodolatelný, zřejmě se synáček potatil. Oba měli podobně podmanivý hluboký hlas. Nemohla jsem uvěřit, poprvé jsem HO viděla v košili a dlouhých kalhotách. Kravaťáci mě vždycky dostanou. Uspořádali neformální diskotéku pro všechny věkové kategorie na všech volných prostranstvích vně hotelu. Kdo chtěl, mohl se vyřádit jako malý. Udělali jsme s dětmi hada a klikatili se přískokem do rytmu po všech zákoutích. Manžel na takové křepčení není. Dcerka se mi vytrhla, ale za chvíli jsem jí viděla v chumlu omladiny před sebou. Najednou to se mnou škublo a já letěla do stínu za květináč s velkou palmou. Lekla jsem se, ale přistání bylo měkké a vřelé. Hltal mě a proč jsem se odpoledne nevrátila. Odpověď byla zbytečná, stejně jsem nemohla mluvit. Nechala jsem se odvést až do masérny. Svítilo tam nějaké slabé modré světlo. Vysadil mě na lůžko. Ta samá zavinovací sukně se projevila jako pěkná nestyda, otvírala se pořád víc. Něhu nahrazovala lačnost. V zrcadle na zdi posilovny pozoroval naše proplétající se těla. Abych získala čas, chtěla jsem do sprchy. Zašel pro ručníky a zatáhl mříž, která měla zajistit toto místo proti nezvaným vetřelcům. Zamkl a já si v té chvíli uvědomila, že jsem právě přišla o únikovou cestu. Nespěchal. Sedl si na sedátko jednoho stroje. Chytil mě za zadeček pod sukní a přitáhl si mě obkročmo sobě na klín. Ruce mi položil nahoru na tyč a stiskl, že se mám držet. Hladil mě všude, vloudil se pod tričko, přitáhl si mě ještě blíž jazykem šimral krk, bradu a obkresloval konturu mých rtů. Bylo to k zbláznění. Mohl nás kdokoli vidět. Posouval si mě pořád blíž a sukně už neměla šanci schovat ty malinké růžové kalhotky, co sice neladily s ostatním oblečením, ale co nosím nesmírně ráda. Už jsem nechtěla jen držet a rozepnula mu košili. Co sprcha? Zvedl se, já sjela dolů a tím mu pomohla sundat mé tričko, rychle si stáhl košili a tlačil mě do sprchy. Přišla jsem i o sukni. Když si svlékl kalhoty, evidentně se chlubil svou výbavou. Netušila jsem, že podprsenka se dá i bez rozepínání tak rychle sundat přes hlavu. Vtáhl mě dovnitř, pustil sprchu a vsadil ji do vidlice nad námi, aby měl volné ruce. Bylo to zvláštní a rajcovní, třel se o mě, vlastně o mé kalhotky. Stahoval je, odporovala jsem obtížně. Nechci klasický sex, že si ho pustím k tělu, ale ne do těla! Nepatrně zaváhal, ale už byl dost blízko k vrcholu, takže neodporoval. Když jsem ho sprchou laskala všude, jen ne tam, už nevydržel a pomohl si sám. Omyl nás, utřel mě, pak sebe, zabalila do jsem se osušky a očekávala, co bude dál. Masáž. Miluji doteky, hýčká a vzrušuje mě laskání na zádech. Nechtěla jsem se otočit. Pořád se o mě otíral ba dotíral. Vtom světlo! Hned se zase zhaslo. Asi si někdo spletl vypínače na chodbě, halasilo tam hodně lidí. Možná mi to nebylo shůry dáno nebo to byl nějaký signál. Když se šel podívat, potichu jsem se zvedla a začala pátrat po svých věcech. Za chvíli hluk utichl, vrátil se a nelíbilo se mu, že jsem oblečená. Chtěla jsem vypadnout. Ukázala jsem, že chci odemknout. Zkusil mě zadržet, ale já strašně musela pryč. Bylo mi jedno, jestli mě někdo uvidí, pelášila jsem na terasu a v ruce křečovitě svírala mokré kalhotky. Manžel seděl dole u bazénu, ptal se kde jsem byla. Rychle jsem ho políbila, pohladila ho po poklopci. On mě zase po sukni. Pátral přes látku po kalhotkách, nebyly tam. To ho naladilo. Malá blbnula s babičkou v davu. Cestou ve výtahu jsme to pěkně rozjeli, po chodbě se svlékali a hned za dveřmi po sobě skočili. Dal mi do těla, co se do mě vešlo. Byl to ztrhující, živočišný a rychlý sex. Reagovala jsem jako nikdy předtím. Zopakovali jsme to ještě jednou, tentokrát v posteli a ne tak rychle, ale stejně kvalitně. Myslím, že jsem si to oba (tři) dost užili. Kdo ví, která pak byla v posilovně místo mě…