V rámci předvánočního úklidu jsem dělala pořádek v šatníku s nadějí, že uvolním místo na dárky. Moc místa jsem nenašla, ale zase jsem objevila pár zapomenutých módních klenotů. Sláva opakující se módě! Při té příležitosti jsem narazila i na svou nesmírně starou, dost miniaturní koženou sukni. Přesně si pamatuju, jak jsem podlehla euforické náladě, když jsem ji objevila ve výprodeji v jednom obchoďáku. Už tenkrát jsem do ní musela téměř naskakovat, jako kluci v nejmenovaném večerníčku. Ale měla jsem pocit, že kůže musí obepínat dost těsně tělo, jinak by to nebylo rajc. Co naplat, že jsem v ní nemohla skoro chodit, jak byla úzká, ale musela jsem jí mít. Jo, tak tahle sukýnka si moc neužila, tedy zatím… protože váhu, kterou jsem při koupi měla jsem neudržela, pak těhotenství a tak chudinka visela ve skříni X let. No když jsem ji teď náhodou znovuobjevila, musela jsem zkusit, zda by to nešlo alespoň příležitostně obléct. Také jsem po tak dlouhé době úplně pustila z hlavy, že utržila kosmetickou ránu kousek pod zipem. Jo, jasně, to je památka na jedno mlhavé ráno a erotické hrátky. Myslela jsem, že vydrží víc… Takže jsem ji sundala z ramínka a pomalounku jsem se do ní soukala a přemýšlela, jestli rozparek ještě roztrhnu dál nebo vydrží. Vydržel a sukýnka byla vzata opět na milost! Následující víkend jsem vytáhla šicí stroj a sukni jsem si spravila. Když jsem si jí po opravě zkoušela, napadl mě ten interesantní nápad… S tím klukem jsem se neznala dlouho, ale hezky jsme si mejlovali a chatovali a za těch pár měsíců jsem mohla říct, že ho znám celkem dost, abych svolila k osobnímu setkání. Zásadně tohle nedělám! Jenže zásady jsou od toho, aby se nedodržovaly. Rande jsem měli dohodnuté kvůli mně na veřejném místě. Já ho viděla na fotkách, takže bych ho asi poznala hned, ale on mě ne. Nikdy jsem mu neposlala foto, ze kterého by mě mohl v civilu poznat. Takže jsem byla dost nervózní, jak se mu budu líbit. Nervozita se ve mně stupňovala celý den. Zapomínala jsem jen při práci. Musela jsem se někde převléknout do smluveného oblečení. Z korespondence jsem věděla, že by rád právě tuhle černou koženou mini a pod ní podvazky a pučochy. Vzala jsem si to nejluxusnější body co mám, i když příliš nekorespondovalo s ostatním oblečením, protože ta něžná kraječka ostře kontrastovala se sukýnkou. Přes body jsem oblékla skoro manažerské sáčko a celkový dojem byl hotový. Zbývalo se trochu učísnout a namalovat. Copak česání nebo spíš cuchání, to bylo v pohodě, ale líčení? Jak jsem propadala trémě, vypadalo to, že se maluju snad poprvé v životě. Ruce se mi pajtlovaly, že obkroužit rty konturkou se mi podařilo až na několikátý pokus a řasenkou jsem si málem namalovala i rohovku. Takhle vyfešákovanou mě z kolegů nikdo neznal, tak jsem se modlila, ať nikoho nepotkám. Na tramvaj jsem chtěla dobíhat, ale sukně mi v tom zabránila. Musela jsem mu zavolat, že meškám. Možná se mi to zdálo, ale hlas se mu oproti předchozím hovorům poněkud chvěl. Zpoždění jsem měla jen několik minut. Tu scénu jak z kýčovitého filmu nikdy nezapomenu. On sám mezi lidmi, tak nějak tam čněl, nervozní ze situace, která přijde. Trochu jsem zbrzdila a kochala se pohledem na jeho rozpaky. Pak jsem mu vyšla vstříc a těsně u něj podávala ruku na uvítanou, usmála se a letmo ho políbila. Ten úžas v jeho očích bych vám přála vidět. Nemám o sobě valné mínění, ale když se načančám, možná to celkem ujde. Mluvil jako o překot o malichernostech, já taky plácala nesmysly a cítila, jak si mě prohlíží a měří. Nejvíc ho určitě zajímalo, co mám pod kabátem. Dovedla jsem ho k jedné nedaleké restauraci, přeci jen bylo chladno a mě pod kabát a sukni na téměř holý zadeček dost táhlo. Poprosila jsem ho, aby mi posunkem naznačil, když jsem si sundavala kabát, jak to vypadá s mou sukní. Dopředu mi mělo být jasné, že i kdyby začínala a končila někde v pase… V pohodě jsem se vracela ke stolu a jak jsem si sedala, zjistila jsem, že chůzí se povolily podvazky a ze sukně mi koukají krajkové lemy na punčochách. Hned jsem mu vyčinila a on se bránil, že mi to sluší. Objednali jsem si pití a já své oblíbené Tiramisu a snažila jsem se mu mezi sousty odpovídat na jeho všetečné otázky, co a jak a proč tohle všechno dělám. Byl tou svojí zvídavostí až roztomilý. Další bod mého programu byl fingovaný nákup textilu v obchoďáku. Tuhle cestu jsme absolvovali tramvají, i když se to dalo dojít i pěšky, ale přeci ho neochudím o takový kulturní zážitek. Pořád mluvil a mluvil a já byla překvapená, jak je výřečný. Svoje rozpaky zamlouval vtipy a já už se zklidnila a měla pocit, že mám navrch. V obchoďáku bylo přiměřeně nakupujících, popadla jsem pár kousků spodního prádla, halenku a on nějakou pánskou košili a zamířili jsme ke kabinkám. Bušilo mi srdce vzrušením hned několikrát. Trochu se tomuhle bodu programu snažil vyhnout, pořád se bál, že kabinky nejdou pořádně uzavřít zevnitř a mě napadla ta pošetilost, že se vsadím. Chyba! Kabinka nebyla tak vysoká, jak jsem tvrdila a prohra znamenala, jít s ním do auta, bez další specifikace. Vcelku jsem tušila, o co asi půjde. Hrozně moc jsem si věřila. Hned co jsem dostala visačku s počtem kousků na zkoušení, uviděla jsem tu zradu. Vše odpovídalo mému popisu, jen dveře nahoře byly o hodně zkrácené, takže vyšší lidi jako my, měli vidět téměř celé hlavy. Nevzdávala jsem se a odvedla ho do shodou okolností úplně volné poslední převlékací místnůstky. Prostoru poskrovnu, jedna skládací židle s červenou koženkou na sedáku a opěradle. Odložili jsme nové věci na věšák, on přehodil naše kabáty přes dveře kabinky, tašky na židli a já ho vtáhla do jediného volného kouta a poprvé pořádně políbila. Líbilo se mi jeho líbání. A taky poprvé jsem zaslechla, jak se stoupajícím vzušením si potichounku brumlá. Prostě vyluzoval zvuk, jako když si přede mlsný kocour. Začal si osahávat opravdu to, co předtím hodnotil jen okometricky. Byla jsem už dost mokrá. Za chvíli to zjistil, pořád se mi loudil pod sukni, ale já nemohla roztáhnout nohy ani o kousíček, sukýnka mě bránila. Jako pás cudnosti. Trochu jsem mu pomohla a sukni jsem si vykasala kus nahoru. Moje klouzavé mokro se mu líbilo. Začal mě hladit a zkoumat a šimrat a dráždit… a já to nevydržela a šla mu po poklopci. Hmmm, už přes kalhoty bylo znát, že má dostatečně kvalitní nádobíčko. Když jsem ho vyprostila z kalhot a trenkoslipů, palcem jsem mu obkroužila neobvykle velkou hlavičku, poškádlila štěrbinku. Nasála jsem si do frňáčku jeho vůni. Byla velmi silná a říkala mi, tenhle chlapec má dost velkou chuť… Situace, jeho dráždění, omamná vůně… a já byla poprvé. Tak rychle, až jsem se styděla. Odtáhla jsem mu ruku, nechápal. Najednou sundal tašky ze židle, beze slov mě s vykasanou sukní posadil na židli, popadl košili a byl pryč. Nechápala jsem to, jak se může takhle kontrolovat. Využila jsem situace a prohlídla jsem se v zrcadle. Měla jsem zdravou barvu a až moc červené tváře. Taky jsem si přivoněla k tomu palci, na kterém jsem měla jeho intenzivní vůni. Sakra, co to tady dělám a proč se mi to tak líbí? V mžiku byl zpět a až moc nahlas mi zdůraznil, že v jeho velikosti mají už jen tuhle barvu. Odložil ramínko s oděvem k ostatním nevyzkoušeným kusům, se světáckým úsměvem si ke mně přiklekl a znovu mě líbal a předl si. Hned měl svoji ruku pod mou sukní a vůbec se zase neobtěžoval mi rozepnout ty tři háčky od body. Jen to tak ledabyle odsunul stranou a hrál si se mnou. Tentokrát jsem na něj nedosáhla, ale jeho průzkum se mi líbil čím dál víc. Sjela jsem zadečkem po židli blíž k němu, koženka na kůži pěkně zavrzala a já mohla dát nohy o maloučko víc od sebe. Opřela jsem se o sedák rukama a zaklonila se dozadu. Dráždil mě příjemně na poštěváčku i dvěma prsty uvnitř! Vzdychla jsem dost nahlas. Položil mi prst na ústa, abych se ztišila. Okamžitě jsem mu ho jemně vsála do pusy a žužlala jako by to byla jeho chlouba. Moc dlouho to nevydržel a překlekl si, byl o něco dál a níž a výhled měl přesně pod sukni. Pokračoval v dráždění pod ní, já si to užívala a snažila se nevzdychat nahlas. Pozoroval dění pod sukní i výrazy v mém obličeji a tenhle orgasmus byl daleko větší a delší. V očích měl vítězný výraz. Pak skoro suše prohlásil, že bychom měli jít, že už tam jsme podezřele dlouho. Dala jsem se do pořádku, jak nejvíc to šlo, na halence porozepínala knoflíky, aby vypadala použitá a vyšli jsme. Prodavačka si nás měřila, možná tušila nebo něco zaslechla. Venku mě ofoukl studený vítr a vrátil do drsné reality i s jeho prohlášením, že sázku jsem prohrála. Co teď? Mám být bojácně odpovědná nebo sázkově fér? Na rozmyšlenou jsem měla několik zastávek tramvají. Mluvil a mluvil, řešil moje dva orgasmy a já přemýšlela, jestli chci víc… Vystoupila jsem a šla s ním. Těsně před parkovištěm jsem se chtěla rozloučit, ale přemlouval, sliboval a osvědčenou taktikou mě pokoušel. Šla jsem s ním dál. Auta mě moc neberou a vlastně mi bylo jedno, jaké má. Hrozně opatrně se ptal, jestli smí nastartovat, aby nám nebyla zima. Pak, že jen maloučko přeparkuje, abychom nebyli tolik na očích. Srdce jsem měla až v krku. Hned jak zastavil, posunul sedačky co nejdál dozadu, soukal mě z kabátu, rozepínal sako, poprvé si pořádně prohlédl krajky na mém bodítku a pořádně si ohmatal moje prsa. Bradavky jsem měla tuhé a bláhově jsem si namlouvala, že je to zimou. Znovu opakoval chválu na mé tělo, na oblečení, jak líbám, na sukni, punčochy a hned mě po nich hladil. Ta sukně snad povolila, protože teď jsem už mohla dát nohy od sebe dál. Já ho taky hladila, přes kalhoty i pod nima. Líbilo se mu jak jsem mokrá, abych nebyla, když jsem byla už dvakrát! Zkoumal mě rukou, dráždil, jemně i tvrdě, možná i škrábnul, hladil a tlačil a já se bála, že uvnitř budu mít celé jeho předloktí, Dával si záležet, možná až moc. Dokonce se odtáhl, abych mu na něj nedosáhla. Tak jsem ho nechala. Držel mě okolo ramen, třel mi jednu bradavku, druhou líbal a řádil mi pod sukní jak divý. Teď jsem už potichu být nemusela, sténala a vzlykala a povzbuzovala jsem ho, jak to umím. Možná ho to překvapilo, ale každopádně rajcovalo. Nevím kolikrát jsem se nechala takhle manuálně udělat, ale jeden dost silný moment si vybavuju. Tu mokrou opatlanou ruku mi dal na pusu a olizoval nás skrz prsty a mojí mazlavinku. Můj křik musel být slyšet daleko. Měla jsem jí mokrou, ale i rozedřenou. Nemohl se mě nabažit. Když jsem po dalším vyvrcholení měla moc silné stahy, hádala jsem, že se udělá i bez mojí pomoci. Už jsem nemohla a odstrčila ho a řekla, že teď se musí udělat on. Ráda se dívám, jak si to chlap dělá sám. Hrál si s ním rychle i pomalu, nekonečně dlouho. Dívala jsem se, pak se přidala, ale vypadalo to, že se neudělá. Zeptala jsem se, jestli to chce na sukni. Jo, to fungovalo, klečel na sedačce, dráždil se a zíral, jak se z té sukně pomalu soukám ven. Sukní jsem mu ho obmotala, třela, laskala a jezdila. Pak jsem sukýnku zase trochu narovnala držela ji je zespodu a lehce ze stran, tak aby po ní jezdil svou uzdičkou. Poněkolikáté a naposled ze zeptal, jestli opravdu může a vtom tam pustil všechno, co ho celý večer tlačilo v jeho nářadí. Pěkná dávka to byla, úžasný kontrast bílé na černé. Natáhla jsem si svou civilní sukni, on otíral moji koženou venku na kapotě auta. Dozapínala jsem se, vystoupila, narychlo se rozloučila a odměřeně a důstojně jsem odkráčela. Za prvním rohem se mi málem podlomily nohy a v tramvaji jsem si hladila trošku okousanou pusu a divila se, čím mám tak opatlaný obličej. Jo, vlastně… mou samou. Tak to jsem překvapila sama sebe!!!